Údolí konce

Zajímavé... zamumlám si a pomalu začnu mizet.

Skrz stěnu použiju Genjutsu pulz, to tě dovede od techniky a ty se zase zhmotníš. Fuuton: Odama Rasengan Vskočím do hořící vodní stěny, Rasengan ji vezme s sebou a tím vytvoří v okruhu asi dseti metrů ode mě rotující stěnu RYUU COMBO zařvu a letím k tobě držíc techniku před sebou.

Jen stojím na místě a usmívám se.Použiji schopnost Kamui a znehmotním své tělo.

Prolétnu skrz a obrátím techniku zase zpět a odpálím ji, vím že tebou prolétne a nechci zničit les, takže technika zasáhne jezero a vybuchne. Využiju síly nárazu, abych plynule doskočil o něco dál za tebe.

Pomalu se otočím a podívám se na tebe Řekl si, že mě chceš zpět v Konoze ... ale zatím to vypadá, že mě chceš zabít. Řeknu a celou dobu se usmívám, avšak v očích mi je vidět, že mě to všechno mrzí.

Naučil jsem se, že pokud chceš vyhrát, řeknu trochu udýchaně ...Musíš chtít svého nepřítele skoro zabít, a v pravou chvíli přestat. Kdybych tě skutečně chtěl zabít, použiju síl svých očí položím si prst na tvář, aby ukazoval na oko.

Jsem si plně vědom tvé síly.A uznávám tě ... ale moje rozhodnutí nezměníš.Nemohu se jen tak vrátit do Konohy.Ale jak jsem řekl na začátku ... mohu s tebou spolupracovat. Poté bodnu svou katanu do země a lehce se opřu.

Došel jsem do údolí a vidím, že dole se něco děje.* Super, až se zabijou tak oberu mrtvoly, tím míň práce pro mne*pomyslím si a připlížím se blíže do jednoho křoví. Omylem přilehnu a zlomím větvičku.

Zřejmě to budu znít jako slaboch...Ale nechci se vrátit do Konohy kvůli svým bolestivým vzpomínkám na ni.Sice mám Konohu stále rád a budu ji ochraňovat ... Ale prostě ... nedokážu být na místě kde zemřela celá má rodina. Když tyto věty dořeknu tak se mi v očích lesknou slzy.

*jak dojemný příběh* nevědomky si sarkasticky řeknu sám pro sebe

Cítím s tebou, ale chtěl bych tě mít někde při sobě... zavřu oči a dokonale slyším někoho ve křoví Bansho tenin! natáhnu ruku Haiirovým směrem.

Tak už sis ho všiml ? Zasměji se A řekl jsem ti, že když mě budeš potřebovat, tak zde budu abych ti pomohl...

Přiletím překvapen směrem na Kura. Nezmůžu se na jediné slovo.

Složím Haiira na zem. Vím že tu vždycky budeš, abys pomohl, ale, ctěl bych tě mít někde, kde o tobě budu vědět. Sáhnu si do kapsy a vytáhnu čelenku Konohy. Tak mě aspoň nech ti zařídit dům někde v okolí Konohy...

Povzdychnu si To nech na mě.Dám ti vědět kde mě budeš moct najít. Poté se podívám na narušitele A ty jsi kdo?

Tak si ji aspoň vezmi... hodím po tobě novou čelenku a taky se zaměřím na Haiira.

*J-já j-jsem tti říkal, že se zase brzo potkáme* řeknu roztřeseně Kurovi.

Ah... Čelenku chytím a chvíli se na ni dívám.Promiň ale naše spolupráce nebude oficiální. Hned na to katanou přeškrtnu znak Listové a poté si čelenku uvážu.A hej ty ... to mě budeš ignorovat?

*A kterejpak ty seš?* zvednu se s drzým ksichtem

Já jsem ten kterému by jsi se měl vyhýbat. Říkám s úsměvem

*Zrovna tobě blbečku* zašeptám si pro sebe. *Když říkáš...*

To bys měl... věnuju Haiirovi vražedný pohled. Pak se zase otočím na Nera Co s ním teď? zeptám se se smíchem

Pokrčím rameny Nemám ponětí.